Home

Netradiční Mineralogicko-geologická stezka zajímavostí

Geologická stezka zajímavostí G 083.

Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)

Patronem stezky je (viz soutěž)

Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.

Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.

Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.

Sejdy - kamenné artefakty skandinávsko-ruského severu

Severský sejd - kdo nabídne fotku?

Megalitické památky v zemích dalekého evropského Severu, vznikající pod vlivem kultur severských národů, geograficky značně odříznutých od obyvatel Francie, Anglie, natož Sardinie a Malty, mají svoje určité odlišnosti, v mnohých případech jsou ale až zcela originální.

Najdete je ve Skandinávii, na ruském poloostrově Kola (Murmanská oblast), na pevnině rovněž v Republice Karélie, ale také na ostrovech v Bílém moři, které jsou tímto typem památek proslulé (např. ostrovy Russkij Kuzov, Nemetskij Kuzov), dále Soloveckých ostrovech apod.

Na ostrovech tohoto souostroví (angl. Kuzova Islands) je evidováno na 800 různých státem chráněných kamenných "staveb", pro které na světě neexistuje podobný ekvivalent, což také byl hlavní důvod, proč na seznam chráněných kultovních objektů celoruského významu byly zařazeny. Tyto pusté žulové ostrovy nejsou veliké rozlohou, ale významem.

Podobný typ staveb je rusky nazýván sajd, případně sajda (množné č. sajdy). Existují např. labyrinty, přístřešky, domky, stoly, pyramidky (gurii), mogilčiky apod., což vše jsou posvátné (případně magické) památky na v minulosti v těchto nehostinných oblastech žijící pravěké obyvatele, s největší pravděpodobností Sámy (Laponce)...

Dobře jsou v krajině identifikovatelné např. kamenné pyramidky, které možná znáte třeba jako český ekvivalent kamenné mužiky. Jedná se o hromádku na sebe navršených menších kamenů, které je vidět již z daleka. Zda má takový mužik význam ezoterický, nebo jen orientační, ovšem málokdo pozná.

S nimi jsem se osobně setkal při noční tůře (za husté mlhy) na (skoro) nejsevernější mys Evropy, zvaný Nordkapp a opravdu, nelžu, po nějaké době trvajícím klopýtání od "mužika" k "mužikovi" následujícímu, jsme nakonec opět přišli k našemu autobusu... ☺ Vskutku nepříjemné poznání, do smíchu nám moc nebylo, mohli jsme totiž kdovíkam zabloudit, naštěstí, na druhý pokus, jsme tam nakonec došli...

Kudy a jak? Fakt nevím. Pár z nás se vydalo podle kompasu "sólo" mlhou do neznáma, s bankovkou 100 norských korun v kapse (tehdy to bylo myslím cca 500 Kč, což byl obnos, který se tam prý za vstup u nějaké brány platí). Přece se nevzdáme kousek od cíle. Jenože, i tak, po dalším plahočení tmou, to vypadalo, že jsme zabloudili, nálada tedy nic moc, tohle už mohl zachránit jedině humor...

Tak jsem se ujal, s malou dušičkou, iniciativně velení, ostatní na humor evidentně náladu neměli. Pár "srandiček", fórků... A vyplatilo se to dvojnásob. Najednou jsme spatřili nějaké budovy, pak i dveře, které se daly i otevřít ☺ a ejhle, ocitli jsme se v turistickém středisku na Nordkappu... A zadarmo! Skutečně nevím, jak to bylo možné, asi tam byla v plotě díra, nebo tam ani plot není... Prostě nevím.

Tož jsme si to tam uvnitř pěkně prohlédli, navštívili filmové představení, fakticky úžasné, cca v tom smyslu, že před námi bylo několik obrovských promítacích pláten, my seděli jakoby v helikoptéře a pod námi, vlevo a vpravo od nás, ubíhala severská zasněžená krajina, pod námi se začalo postupně dopředu hnát psí spřežení... my stále v té helikoptéře nad nimi... psi pod námi pomaloučku mizí v dáli... bohovský pohled...

Natěšeni zážitkem "z vrtulníku" jsme si pak šli prohlédnout ven severskou krajinu opravdovou a nutno říci, že to stálo za to... Stanuli jsme v prostoru, na mapě označeném jako "místo dalekého rozhledu" a kochali se pohledem na okolní zasněženou krajinu, strmé skalní útesy, bouřlivě dovádivý oceán... Ostatně, nač mnoho slov, posuďte sami:

Norsko, Nordkapp, nejsevernější mys Evropy

☺ No, co jste čekali v noci a za mlhy za fotku? I tak to stálo zato, ta postava, to jsem já, to aby mi vnoučata věřila, že jsem tam opravdu byl...

Často se lze na severu také setkat s něčím podobným - jde o kameny na nožkách, t.j. velké balvany, položené na jakýchsi podstavcích z kamenů menších. Tento typ se prý stavěl v nějakých nepříznivých, až nedobrých situacích a já bych si je možná mohl dovolit ztotožnit s kamennými pyramidkami, které jsou vyobrazovány v junáckých publikacích s uvedením, že jde o signály, znamenající, že se někdo dostal do potíží, nebo mu hrozí nějaké nebezpečí.

V této souvislosti si zde dovolím uvést, že stavba takových "mužiků" novodobými turisty a cestovateli skoro na každém kroku, s tím, že si třeba jen chtějí "naklonit" zdejší božstvo, nebo by se tam zase chtěli někdy vrátit, to mi připadá docela nešťastné, protože nebezpečná a život ohrožující situace se v pustých končinách, na horách apod. mohou stát celkem lehce a na té tůře pod Severním mysem se potvrdilo, že zdaleka nejde jen o potřebu z dob počátků Junáka.

Z důvodů ne zcela přesných znalostí o původu všech kamenných staveb tohoto typu se předpokládá, že je všechny vytvořili Sámové. Existuje ale také teorie, že tyto stavby "mají na svědomí" pradávní obyvatelé, žijící na břehu Bílého moře, od kterých se pak začala rozvíjet současná civilizace a tyto stavby jsou jejich dílem... Tak si vyberte.

Jisté je to, že severská krajina je dosti plochá, ani ty ostrovy v Bílém moři nejsou nijak vysoké a pokud bylo potřeba vytvořit nějaký orientační, nebo varovný bod, podobné stavby byly jediným řešením. Jak třeba měli rybáři, vracející se z lovu na moři, za mlhy poznat, kde bezpečně přistát? Sajdy byly ideální majáky. Možná není náhoda, že se nalézají většinou blízko pobřeží.

Existují také další formy kamenných staveb, ty jsou ale již většinou sestavované jen z kamenů menších rozměrů a menších forem, v podobě různých sestav, jako jsou čáry, čtverce, oblouky, trojúhelníky apod. Typ a tvar kamenů, připomínající horní část trupu člověka, jsou někdy nazývány zkamenělí Němci.

Záhadné kamenné labyrinty

Kamenný labyrint

Kamenné labyrinty, vzhledem ke svému specifickému spirálovitému tvaru, generují samozřejmě také specifické názory na jejich vznik a význam. Od anglických, irských, ale třeba i švédských legend o jejich různém původu a účelu, až po názory serióznější, leč stále jen jde o dohady a předpoklady.

Existuje např. názor, že v pozadí je kult pravěkých rybářů, odvíjející se od tehdejší určité formy rybářském průmysu, ale i názor, že za tím vším je kult mrtvých, což podporuje třeba ten fakt, že v blízkosti labyrintů jsou nalézány také různá pohřebiště a navíc se věří, že duše do světa mrtvých odchází po cestě plné ohybů...

Početný je také zástup, které láká teorie "energetická" - znalci tvrdí, že proud energie sílí směrem do středu obrazce, což nemám vyzkoušené, ale proč ne. Další tvrdí, že jde jednoduše o symbol náboženský, podobně, jako např. křesťané mají kříž. Možné je i to, vždyť tyto končiny jsou kláštery doslova posety.

Kamenných labyrintů jsou na Severu stovky a podle mínění archeologů, vzledem k odlehlosti jejich výskytu od civilizace, jsou v dobrém stavu, nedotčeny ani zubem času, ani zásahy lidí. Nutno ale přiznat, že k objasnění jejich původu to stejně stále ještě nestačí. Nejstarší a také největší prý je ten labyrint Solovecký.

Kamenné labyrinty na ostově Olešin

Na vrcholku ostrova Olešin se nalézá zcela unikátní kultovní kamenný komplex, který tvoří dva labyrinty, které svými konstrukčními zvláštnostmi nemají po celé severní Evropě zatím "konkurenta". Základ velkého labyrintu tvoří dvě spirály, nasazené na vnější a vnitřní podkovu, uprostřed obrazce je pak podlouhlý, cca 0,5 metrů vysoký, balvan.

Falické kameny

Falické kameny, známé např. z ostrova Ruský Kuzov, ale také z Finska a Kanady, se mi nepodařilo vyfotografované nikde spatřit, ale k představě, jak vypadají, asi nejsou žádná velká fantazie, ani nákres, nutné ☺. Jde o takovou formu sestav kamenů, kdy jeden svisle stojící podlouhlý kámen z boku podepírá pár balvanů.