Geologická stezka zajímavostí G 075.
Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)
Patronem stezky je (viz soutěž)
Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.
Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.
Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.
Mýdlový kámen (Soapstone), hrnčířský kámen,
steatit, mastek, talek, tuček, lojovec, klouzek, záběl...
Mýdlový kámen, to je po stránce mineralogické tak trochu hledání Svatého grálu: jde o minerál mastek, nebo agalmatolit (odrůda minerálu pyrofylitu), o kterém bude ještě psáno níže? Oba "kameny" si jsou velmi podobné vzhledem, svými fyzikálními vlastnostmi, ale vlastně i vznikem.
Z obou uvedených minerálů se běžně dělají sošky a různé ozdoby, takže rozeznat je od sebe bude pro laika možná tak trošku oříšek, často jde dokonce o směs minerálů pyrofylitu a mastku, ale pokud byste drželi oba materiály v ruce, pozná se hmatem přece jenom zvláštně jiný povrch mastku. Soška mnicha na uvodním obrázku vpravo je z agalmatolitu. Nebo z mastku? ☺ Snímek představuje ukázku umění, zvaného suiseki .
Pro jejich tvrdost, nebo spíše měkkost se již od dávných dob používaly pro výrobu kultovních, dekoračních i užitkových předmětů, jako jsou sošky, vázičky, poháry, misky, urny, ale později z mastku také vznikaly dlaždice a různé nástroje, novodobě dokonce i kuchyňské dřezy, umyvadla, schody...
Mastek je natolik měkký, že se dá dokonce rýpat i nehtem, pro rychlejší práci je ale lepší ho zpracovávat nožem, nebo jiným ostrým nástrojem ☺, ostatně, pro názornost, zde je Mohsova stupnice tvrdosti minerálů.
Pro jeho pozoruhodně vysoký stupeň odolnosti proti kyselinám a také dobré tepelně izolační vlastnosti se z něho vyrábějí horní desky labratorních stolů, obložení kamen, krbů, apod. V kamnech se velmi rychle ohřeje a pak pomalu a velmi rovnoměrně teplo (prý) vyzařuje po dlouhé hodiny... Vede teplo lépe než šamot, má oproti šamotu i větší akumulační schopnost teplo udržet.
Povrch leštěného mastku vyžaduje zvláštní údržbu, spočívající v natření minerálním olejem, fungující jako ochranná vrstva, která ovšem ztemňuje barvu jeho povrchu. Minerálním olejem se musí zpočátku natřít vícekrát, později, když se na kameni vytvoří "patina", lze natření aplikovat méně často. Mastek je velmi náchylný na poškrábání, škrábance ale lze naštěstí rozbrousit a povrch znovu "uzavřít" natřením olejem.
Mastek může mít mnoho barev: bývá bílý, žlutobílý, zelenolílý, modrobílý, růžovobílý... Je oblíbený kvůli osobité "mourované" kresbě. Speciální a svým způsobem raritní je mastek červený, známý jako catlinit, neboli tzv. Dýmkový kámen, posvátný kámen amerických indiánů.
Mastek je hebký a měkký na dotek, přičemž při hlazení prsty dochází ke zvláštnímu pocitu tření, jakoby kusu suchého mýdla, z čehož právě pochází označení mýdlový kámen. Hlavní ložiska mastku s větším obchodním významem jsou ve Spojených státech, Norsku a v Kanadě. Slováci mu říkají mastenec.
Celistvá masivní odrůda mastku vysoké čistoty se nazývá tuček, případně steatit, někdy také lojovec. Nalézá se v podobě hlíz v různých horninách, v Čechách např. u Hrubšic na Moravě. Slouží, pod "obchodním" názvem španělská křída, ke psaní a dále k výrobě drobných sošek a figurek.
Lupenovitě zrnité směsi tučku s chloritem se říká krupník, naleziště např. na Štorchbergu, mezi Sobotínem a Teplicemi na Moravě. Nazýván býval také kámen hrnčířský, protože se z něho před lety vyráběly hrnce. Víte, že se také dělají hrnce z břidlice ?
Mastek/talek slouží k výrobě ohnivzdorných nádob, používá se k leštění papíru a kůže. Rozemletý na prášek tvoří tzv. klouzek (záběl), což mi oživuje vzpomínky na bílý prášek, kterým jsem za mlada vysypával vnitřek pláště jízního kola, než jsem tam vložil čerstvě záplatovanou "duši", aby se v plášti lépe usadila. Ten prášek hezky klouzal a zamatlal bíle vše, na co jsem sáhnul...
Český název mastek se odvíjí z toho, že minerál je na omak mastný, pro inteligenty doplňuji, že název talek pochází z arabského slova talq.
Zajímavé u mastku je to, že se (prý) vložením jeho kousků do sklenky s alkoholem tento alkohol pak stává lépe organismem snášený i bez ředění třeba sodou, nebo vodou, a protože mastek si uchovává svoji teplotu dlouho, tak pokud kousek zmrazíte v mrazáku a následně ho použijete místo kousku ledu do toho alkoholu, měl by zastat hned dvojí funkci.
V některých případech může nastat problém odlišit mastek od minerálu brucit.
Pyrofylit, agalmatolit, Shoushan stone, Wonderstone,
Bildstein, Koreit, Agolit, figurální kámen, pagodit...
Nic na světě není zcela jednoduché, takže také ještě existuje minerál pyrofylit, který se většinou vyskytuje v podobě lístkovitých, vláknitých, paprskovitých, nebo šupinkovitých agregátů, u nás dokonce tvoří horninu zvanou pyrofylitová břidlice u Lukaviček nedaleko města Chrudim, ale bývá také celistvý a pak se mu říká agalmatolit. Názvy pochází z řečtiny, agalma = socha a lithos = kámen, takže "kamenná socha".
Velké jeho zásoby jsou v Číně, kde se z něho již odpradávna vyráběly různé tradiční sošky a drobné umělecké předměty s draky, postavičkami mnichů a buddhů, zvířaty apod., které se poprvé cca v 17. až 18. století dostaly i k nám do Evropy. Dlouho byl tento minerál znám pouze jako výrobky z něj, ne jako surovina, protože její naleziště Číňané velmi pečlivě tajili...
Odsud pramení také jeho název čínský figurální kámen, nebo čínský talek, což zmatek, co je agalmatolit a co mastek, jen dokresluje. Používá se pro něj též ruský výraz pagodit (podle čínských pagod).
Agalmatolit může mít barvu nažloutlou, jablečně zelenou, načervenalou, občas až rudou, jindy šedou, hnědou atd. Má silně mastný lesk, který se ovšem časem může ztratit. Je neprůzračný, na dotek mastný, podobně jako mastek. Ve většině kapalin je nerozpustný, tvrdost mívá 1,5 až 2,5 podle Mohse.
Tento minerál má v jednotlivých zemích řadu dalších různých synonym, při této příležitosti bych připomněl zejména "oficiální" pojem Shoushan stone (externí odkaz) - podle suroviny těžené z pohoří Shoushan v provincii Fujian na východním pobřeží Číny, kde se dá vysledovat tradice vyřezávání různých figurek mnoho dynastií nazpět...
Čínská legenda říká, že po dokončení oprav nebe, bohyně Nuwa schovala nevyužitý magický materiál pod hory Shoushan, a proto takové krásné kameny naleznete právě zde. Vědečtější názor zní, že v druhohorách byly v oblasti v provincie Fujian časté vulkanické erupce, které zanechaly spoustu sopečného materiálu, ze kterého Shoushan stone vznikly.
Existuje prý přibližně sto druhů "shoushanů", ale nejvzácnější je druh Tianhuang stone, ten je mnohem cennější, než zlato a požívá prý v Číně pověst "Král kamenů". Spousta vyřezávaných sošek a figurek na "východě" se uplatňuje v učení Feng Shuei, zavádějícímu harmonii ve všech aspektech života...
A zpestříme si to ještě více: mýdlový kámen, po stránce obchodní, to je též lávová zemina z Maroka, zvaná rovněž mycí jíl, nebo také lávový jíl. Tento prášek, smíchaný s vodou, vytváří jemnou pastu, která se pak používá jako mýdlo nebo šampon, ale některými zoufalci je patlána na celé tělo, coby očistná a výživná "maska" současně...
Tato pasta údajně absorbuje a odstraňuje prach, částečky nečistot, odumřelé kožní buňky, mastnotu a další nečistoty, aniž by poškozovala pokožku, protože neobsahuje žádné syntetické mycí a pěnící složky, které by mohly vyvolávat nějaké alergické reakce, přičemž ji prý dobře snášejí všechny druhy pleti.
No, co si budeme povídat, jestli se nepletu, tak mastek, to je vlastně také dětský pudr a ten se sype na místa obzvláště citlivá...
Z jedné vody načisto také uvedu, že ve směsi s oxidem hlinitým (prý) mýdlový kámen je také velmi univerzální čistící prostředek v domácnosti, na pracovišti, při kutění apod. Čistí (prý) smalt, spáry v koupelně, obkladačky, kohoutky, hrnce, různé plasty, atd., atd. Je v tuhé formě, z krabičky se stírá mokrou hadrou, nebo houbou.
Při této příležitosti bych se mohl zmínit, že také existuje tzv. zelený jíl, který je dokonce určen pro vnitřní užití... Používá se při různých "očistných" kůrách. Bývá ve formě velmi jemného prášku, který se rozmíchá ve sklence s vodou a vypije ☺, pro méně odvážné existuje také ve formě tobolek.
K tomuto typu jílu se již vyjádřit mohu, ten ve formě prášku ve vodě jsem osobně popíjel ☺, aniž bych utrpěl nějaké újmy. Zda ovšem pomohl mé tělo zbavit jedů a toxinů, což je jeho hlavní poslání, to ovšem nejsem schopen objektivně posoudit...
Alabastr, anhydrit, argillit (odr. břidlice), brucit, kalcit,
chlorit, dolomit, fuchsit, granit, jadeit, magnezit, mramor, travertin, vápenec (limestone)...
... to je pouze ukázka, které další minerály a "kameny" se dají řezat, brousit a zpracovávat do podoby uměleckých, ale také užitkových, předmětů. Seznam ale zdaleka není konečný.
Externí odkazy:
Obrázky kanadské a brazilské suroviny mastku (+ výrobků z ní): www.rocksforkids.com
Foto (+ angl. text), struktura těchto, ale i jiných, "kamenů" po vyleštění, nebo zpracování
- Jan Kranich; Přehledy věd přírodních; díl 1., část 2.; str. 158 až 160; vydání z r. 1927
Stránka G 074 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 076