Geologická stezka zajímavostí G 073.
Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)
Patronem stezky je (viz soutěž)
Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.
Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.
Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.
Brzdový kámen
Brzdový kámen, zvaný také výstražník (něm. Einhemstelle), byl kamenný čtyřboký sloupek, na kterém byla v jeho horní části zobrazena stylizovaná rukojeť smykové kočárové brzdy, který označoval místo, kde měl vozka začít brzdit, aby bezpečně sjel z kopce dolů...
Tato brzda byl vykovaný kus železa se žlábkem, připevňovaný řetězem k zadnímu kolu vozu. Jak to přesně fungovalo, to jsem zatím nikde neobjevil, ale stránky Poštovního muzea uvádějí následující: "Vůz pak jel z kopce smykem, což snižovalo jeho rychlost".
Tak, a nyní o tom víte stejně, jako já... Tuto brzdu s sebou formané a postilióni prý běžně vozili, třeba jako já při sobě stále nosím něco k jídlu ☺.
Kopie brzdového kamene, včetně kovové brzdy (viz následující obrázek), je součástí expozice Poštovního muzea ve Vyšším Brodě.
Kamenný sloupek byl často natřen bílou barvou a reliéf brzdy byl černý. Smyková brzda se nazývala různě, např. čuba, šupka (z něm. schubben), bota, babka, korýtko, koloběh, zarážka, korýtek.
Brzdové kameny dodnes můžete na pár místech naší republiky vlevo od cesty spatřit, i když jich dříve prý bylo všude spousta. Vlevo od cesty stály proto, že v Čechách se až do roku 1939 jezdilo vlevo a jízdu vpravo u nás zavedl až někdo, jehož jméno psát nebudu, protože na tomto webu píši jen o věcech pozitivních.
Brzdové kameny tedy vlastně patří mezi nejstarší dopravní značky. Od kdy jsou brzdové kameny na českém území používány, není přesně známo, ale má se za to, že již od první poloviny 19. století. V Tereziánském patentu o říšských silnicích z roku 1778 se již o užívání „šupky“ hovoří.
V roce 1851 pak bylo vydáno nařízení, aby na takováto místa byly dávány dřevěné tabule, tzv. výstraha pro formany, s textem „Následuje cesta z kopce, je zapotřebí použít korýtce“ .
Roku 1854 např. kočí polského krále a saského kurfiřta Fridricha Augusta II. tuto značku v Tyrolsku prý ignoroval, nebrzděný vůz se převrátil a král na následky kopnutí kopytem koně zemřel - to je příklad, který účelnost a nutnost těchto, ale i všech dalších "dopravních značek", postupně zaváděných, potvrzuje.
Brzdové kameny též využívala linecko-budějovická koněspřežná železnice, k tomu Vám více řeknou dva spodní odkazy na bohatou fotodokumentaci, než spousta slov...
Mohly by Vás také zajímat smírčí kříže, křížové kameny a pod. kamenné výtvory
Externí odkazy:
Zdroj informací: www.wikipedia.org >>> výraz "brzdový kámen"
Zdroj obrázku šupky: www.postovnimuzeum.cz
Fotky koněspřežky z české strany hranice a zdroj obrázku patníku: www.bluecat.cz
Fotky koněspřežky z rakouské strany hranice: www.bluecat.cz
Stránka G 072 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 074