Minerály - speciální odbočka Geostezky

Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)

Patronem stezky je (viz soutěž)

Bezpečnostní a další důležité informace o webu Mineralogického klubu.

Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz nahoře.

Naše webová Geostezka je sice strmá a klikatá, ale zvládne ji opravdu každý. Spatříte na ni ledacos, ale kámen, kamení, nebo skála se objeví snad na každém kroku.
Zde je Začátek "Geologické stezky zajímavostí"
a pár úvodních slov...
Zpět na zastávku na naší Geostezce, kde najdete Abecední seznam zajímavých minerálů

---

Skupina živců

Tato "rodinka" minerálů mi dává docela zabrat s orientací v "rodokkmenu", a tak jsem si již před pár lety udělal pro sebe malý přehled, snad odpovídající skutečnosti, základem kterého je jejich rozdělení na dvě velké skupiny:

• živce draselné
• živce sodnovápenaté (plagioklasy)

Živce draselné

Draselné živce jsou nejčastěji součástmi hlubinných vyvřelých hornin, nebo pegmatitů, kde prý bývají krystaly o hmotnosti až několik tisíc tun těžké, které jsem ale na žádné burze nikde neviděl. Jako základ "kuchtění" Přírody lze třeba brát následující tři minerály:

• sanidin (vzniká při teplotě nad 500 °C)
• mikroklin (vzniká při teplotě pod 500 °C)
• ortoklas (= něco jako "ještě nedokončený" mikroklin)

Některé změny v krystalové mřížce potom zapřičiňují vznik dalších, samostatně uváděných minerálů. Pokud jsou ve směsi místo atomů draslíku atomy sodíku, tak se vytvoří minerál adulár (měsíční kámen), při obsahu mědi to je zelený amazonit (viz obr. níže). Zvětráváním těchto živců časem vzniká kaolín.

Pod pojmem draselný živec se asi nejčastěji vybaví minerál ortoklas, který je proslulý dvojčatým srůstem svých světlých krystalů, nazvaných karlovarská dvojčata. Viz hořejší úvodní obrázek, kde je volné (nezarostlé do horniny) "dvojče" přímo z Karlových Varů...

... a následuje malinko hezčí "dvojče" z italského ostrova Elba, narostlé na podložce. Obě jsou to "dvojčata" levá, což se pozná podle toho krystalu, co je blíže k Vám, a ten je na levé straně. Ekvivalentně existují "dvojčata" pravá. Kdo má málo rozvinutou fantazii, může si srůst těch dvou krystalů představit jako dva socialistické státníky, objímající se při setkání na letišti... ☺

Další obrázek ukazuje o něco výše zmíněný amazonit, který již bývá přiřazován k ozdobným kamenům a jistě právem. Poprvé byl nalezen v náplavech jihoamerické řeky Amazonky (odsud jméno), ale oblíben byl už ve starém Egyptě, v Mezopotámii a dalších kulturách. V hrobce faraona Tutanchamona byla nalezena spousta šperků právě s amazonitem...

Mikroklin a sanidin na fotkách nemám, když seženu, vložím je sem.

Živce sodnovápenaté (plagioklasy)

Velice zjednodušeně řečeno, jde jakousi řadu mezi minerály albit (plagioklas čistě sodný) a anortit (plagioklas čistě vápenatý), kdy výsledný "produkt" je závislý na vzájemném poměru složek těchto dvou minerálů, hlavně na obsahu vápníku, přičemž vznikají tzv. směsné krystaly.

• albit* (živec sodný)
• oligoklas
• andezín
• labradorit
• bytownit
• periklin
• anortit* (živec vápenatý)

* Toto jsou dva koncové členy skupiny plagioklasů, podle stoupajícího podílu vápníku.

Labradorit, to je směs ortoklasů a plagioklasů, ve které při pomalu klesající teplotě při krystalizaci taveniny se obě složky od sebe oddělují a jemně se vrství (jsou-li až neviditelně jemné, lámou se na nich světelné paprsky a takový minerál pak irizuje (duhově mění barvy) - viz též tzv. Sluneční kámen.

Není bez zajímavosti, že název získal podle poloostrova Labrador v Kanadě, kde ho roku 1770 nalezl a poprvé pojmenoval český misionář, páter Adolf. Labradorit se prý také nazývá larvikit, ale to je spíš např. syenitická hornina z Finska, živec obsahující.

Drahokamová odrůda labradoritu se nazývá spektrolit, ten je zámý např. ze Skandinávie, v jeho lesku prý je obsaženo celé barevné spektrum, ne pouze barvy některé. Wikipedia k tomu říká, že spektrolit byl poprvé popsán roku 1896 v knize "Edelsteinkunde" (Nauka o drahokamech) od Dr. Maxe Bauera, své jméno ale má od finského profesora Aarne Laitakariho, právě kvůli svému duhovému lesku v plném barevném spektru.

Existuje celá skupina plagioklasů, kterým se také někdy říká perleťové živce, obsahující velice jemné vrostlice albitu, které rovněž tvoří takové tenké vrstvičky, které jsou schopné irizace.

Tvrdost živců je uváděna 6 až 6,5 podle Mohse, což jim už určitou naději pro dobré uplatnění v některých špercích dává, schválně koukněte, zde je Mohsova stupnice tvrdosti Labradorit většinou bývá používán jako obkladový kámen na hógo fógo budovy, jako jsou např. banky, sídla firem apod.

Jiné plagioklasy na fotkách nemám, pokud seženu, vložím je sem, nebo mi nějaké pošlete, co bych furt všechno hledal sám... Nic nepošleš, nebudeš mít radost, žes mi něco mohl poslat...

Zdroj: cs.wikipedia.org

Začátek Geostezky s úvodem .......... Na začátek této stránky .......... ???