Mineralogický klub

při DK v Mladé Boleslavi. Netradiční, ale seriózní :-)

Netradiční Mineralogicko-geologická stezka zajímavostí

Geologická stezka zajímavostí G 091.

Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)

Patronem stezky je (viz soutěž)

Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.

Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.

Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.


České korunovační klenoty


Česká korunová mince

Svatováclavská koruna, kterou dvorní klenotníci Karla IV. vytvořili ve 40. letech 14. století, je v současné době přechovávána, spolu s ostatními korunovačními klenoty, kterými jsou korunovační kříž, královské jablko a žezlo, korunovační roucho českých králů a Svatováclavský meč a nějaká ta drobotina k tomu, na Pražském hradě.

Všechny české korunovační klenoty, ovšem Svatováclavská koruna zejména, zaujmou svojí nevšední krásou, i když možná nejde o zcela vrcholné dílo, technologie výroby prý je docela jednoduchá, střídmá, její tvar vychází z předchozích korun Přemyslovců, jakož i králů francouzských. Ten tvar však byl archaický právě úmyslně, aby ukazoval návaznost na starodávnou tradici.

Na vše je nutno pohlížet v historických souvislostech. Koruna byla zhotovena roku 1346, tedy v době, kdy byl budoucí král a císař Karel IV. „pouhý“ markrabě moravský, který byl otcem dočasně pověřen správou státu, takže se dá výše jeho majetku celkem dobře předpokládat. Jisté totiž je, že menší a horší kameny na Svatováclavské koruně byly postupně vyměňovány za větší a drahocenější.

Více, než lesk zlata, pohled na její současný stav většinou upoutá bohatá výzdoba různých drahých kamenů. Soudě podle barev, asi převládají červené rubíny a modré safíry, napadne spoustu z Vás. Údajně na ní je 19 safírů, 44 spinelů, pouze 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Ono to ale nebude tak jednoznačné, jak prokázaly novodobé výzkumy, ty červené kameny mohou být turmalíny-rubelity, takže další bádání může přinést i další překvapení...

Korunovační Svatováclavská koruna

A vůbec, proč to tajit, ona vlastně vůbec není nová, ale předělaná z nějaké koruny starší, malé otvůrky na spodním okraji, ale i jinde, nám prozrazují, kde původně byly zasazeny ještě i jiné kameny (hlavně smaragdy a perly), některé kameny prý dokonce mají drobné prasklinky...

No a co? I tak je natolik úžasná, že na možnost si ji prohlédnout se čekají dlouhatánské fronty. Však on Karel IV. jistě dobře věděl, co je jen světské pozlátko a co je v životě lidí důležité a byl všemi svými poddanými milován, vážen a ctěn a nikdo neměl důvod sundávat jeho obrazy ze zdí... Světskou vládu vždy vnímal pouze jako službu Bohu.

Římský král Karel, z rodu přemyslovsko-lucemburského, si nechal zhotovit svůj symbol moci u příležitosti své korunovace 2. září 1347 na českého krále. Korunu při tom věnoval sv. Václavu, hlavnímu patronu zemí Koruny české s tím, že každému následujícímu českému králi pokaždé bude pouze propůjčena, za symbolický poplatek svatovítské kapitule.

Podle jeho nařízení musela být tato nová královská koruna navždy uložena v katedrále sv. Víta, ale hned další následník, jeho syn Václav IV., pravděpodobně poč. 15. století, dal všechny klenoty převézt do bezpečí na hrad Karlštejn a zrovna tak se dělo i v dobách zvýšeného nebezpečí v budoucnosti. Ale ať byly uloženy kdekoliv, v době korunovací se vždy vrátily na Hrad.

Všeobecně se ví, že král Karel znal i léčebné účinky všech těch kamenů a drahokamů a dá se předpokládat, že osazení kamenů na Svatováclavské koruně má svůj přesný smysl, řád a účel. Dopátrat se pravého stavu věcí samozřejmě není jednoduché, prostor pro zkoumání těchto předmětů velký není a také archivy zdaleka neobsahují dostatečné informace.

Slyšel jsem třeba i názor, že novopečený český král Karel ji měl na hlavě jen 1x, a to při své korunovaci. Potom prý už jen spočívala na lebce českého patrona, sv. Václava, jemuž byla zasvěcena. Koruna se měla hned po korunovaci každého krále na lebku svatého knížete vrátit, aby tam byla k dispozici pro další obřad.

Vchod do Korunní komory v katedrále sv. Víta

Dnes tak tomu je pouze symbolicky, protože koruna je uchovávána o patro výše, než je Svatováclavská kaple, kde je uschována lebka sv. Václava.

České korunovační klenoty běžně zrakům veřejnosti přístupné nejsou, vystavovány bývají pouze při zvláštních příležitostech, a jen za podmínky, že nesmí opustit prostory Pražského hradu. Jsou ve zvláštní místnosti, kousek od Svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta, nazvané Korunní komora. Těmito dveřmi se tam chodí >>>

Zlaté královské jablko a žezlo, nedílná součást Českých korunovačních klenotů, však vznikly mnohem později, než Svatováclavská koruna, a tak, i když jde o mistrovské kousky renesančch zlatníků, tak velikou pozornost, jakou má koruna, nevzbudily.

Trošku níže je foto interiéru této komory.

Korunovační insignie, vyrobené z textilu, v ní ale uloženy nejsou, ty se nalézají v klimatizovaném depozitáři ve sbírkých Pražského hradu.

"Domácí vězení" insignií asi bude reakce na to, že když 12. května 1743 byla v této katedrále korunována dcera Karla VI., Marie Terezie, tak po skončení aktu bylo vše odvezeno do Vídně a uloženo v císařské klenotnici.

Toho bohdá nebude! 17.7.1790 byli na Zemském sněmu zvoleni zástupci stavů, aby jednali ve Vídni o navrácení korunovačních klenotů zpět do Čech, na Pražský hrad. Netrvalo dlouho a Leopold II. vydal dekret, ve kterém svolil, aby byly trvale uloženy v Praze.


Korunní komora pro korunovační klenoty v katedrále sv. Víta

4. srpna 1791 pak konečně zástupci stavů Českého království ve Vídni převzali českou královskou korunu, žezlo, říšské jablko, královský plášť, atlasovou čepičku, pás a štolu, do této doby lze situovat také tradici, která české korunovační klenoty zabezpečuje sedmi klíči, která přetrvává do dnešní doby, pouze se mění jejich držitelé.

V katedrále na Pražském hradě se potom uskutečnilo několik korunovací, dne 12. září 1836 proběhla korunovace manželky Ferdinanda V., Marie Anny Sardinské a to bylo naposledy, kdy česká královská koruna zdobila při korunovaci některou z pomazaných hlav.


Tyto české relikvie ještě Hrad opustily za prusko-rakouské války (1866), kdy byly opět uloženy ve Vídni, ale cca po roce se do Prahy zase vrátily... Kdo neví, tak vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska dne 8.6.1867, přičemž tento státní útvar potom vydržel do 28.10.1918, kdy byl v Praze vyhlášen samostatný československý stát.

A vůbec, následující externí odkaz (zdroj úvodního obrázku) Vám české korunovační klenoty ukáže v celé jejich parádě a dočtete se spoustu podrobností z historie, současnosti i informace rázu mineralogického, zcela bez mých osobních úvah .

Pro ty, kteří bez spatření alespoň některých našich korunovačních skvostů trpí nespavostí, byla na podnět vedení Obecního domu zhotovena kopie Svatováclavské koruny, která v jeho prostorách je prý vystavována (nebo byla) v Českém a Pánském klubu. protože oba jsou spjaté s některými důležitými událostmi v naší historii, zejména ovšem se vznikem samostatného Československa, který byl 28.10.1918 vyhlášen právě zde.

Zájem o čekou stokorunu není u vodního ptactva nijak veliká.

Pravda, nejčastějším projevem české státnosti asi pro většinu lidí zůstane jen snaha mít co nejvíce českých korunových mincí, na kterých je tato královská koruna zobrazena, nebo i českých bankovek, ale, ruku na srdce, ani držba platidel některých dalších států není vůbec k zahození ...

Na obrázku vpravo kachna vyšla z vody, koukla, a když viděla "pouze" zelenou českou stokorunu, ani se nenamáhala ji sebrat a zase důstojně odkráčela do moře... Tedy, pane ministře financí (nikoho jsem nejmenoval ), já na Vašem místě bych už bral brokovnici a šel bych si zjednat respekt alespoň u těch kachen.

Vy ostatní nikam neodcházejte, naopak klikněte na obrázek vpravo a odreagujte se maličko, než odpovíte na moji následující zvídavou otázku...




Tak schválně, kdo je hrdý na to, že je Čech? Můžeme být hrdi na naše vědce, sportovce, umělce apod., ale i na naše státníky? Mňo, nevím... Volili jste v lednu 2013 prezidenta?

Já samozřejmě ano. Mnou navrhovaný kocour byl ale z kandidatury "vnitrem" vyřazen, bledě dopadl i Okamura, takže jsem z režimu "volba rozumem" přešel na režim "volba srdcem", což mi vygenerovalo pouze jediného kandidáta, kterým byla paní Táňa Fišerová.

Táňa Fišerová

Vím, že favoritkou nebyla, vyhrát neměla v našem penězi zkaženém Kocourkově šanci, ale alespoň jsem jí svým hlasem udělal trošku radost a výsledné % jejích podporovatelů také ukáže, kolik lidí se v ČR při té volbě nechá skutečně vést srdcem, neboť pouze u ní je jasné, že základ veškeré její kandidatury tvořily stabilní kameny lásky.

Paní Fišerová, tímto jsem Vám vlastně také poděkoval i za Vaši dlouholetou angažovanost při konání "Adventních koncertů", které doma všichni s láskou sledujeme.

A výsledek, 3,23% voličů (166 211 hlasů) mé úvaze o počtu láskyplných lidí v ČR, tak nějak odpovídá. Konečné umístění "Táni" považuji ovšem za velký úspěch, protože např. pan Přemysl Sobotka, hojně podporován a zviditelňován celým aparátem ODS, má výsledek cca stejný.


Boží...! Úžasný výsledek, blahopřeji Vám a velice mne mrzí, že třeba právě tato Vaše fotografie nebude pověšená ve všech školách a na všech úřadech... Když si představím, jaká "energie lásky, pravdomluvnosti a pod. hodnot" třeba bude na děti stále vyzařovat místo té Vaší, tak to jsem moc rád, že už do školy nechodím.

Aha, no jo, tahle stránka ale vlastně je o korunovačních klenotech... Je a není. Každý "klenot" je vždy jen záležitostí přístupu k jeho hodnotě, pro někoho je mnohem cennější třeba jen "obyčejná" hůl apoštola Petra, která také byla součástí sbírky "pokladů" Karla IV., než Svatováclavská koruna, posázená drahými kameny.

A že ten Karel IV. tu sbírku měl parádní! Však také jeho vizí bylo Prahu pasovat na jedno z předních křesťanských poutních míst na světě, a proto do ní náruživě nechával dovézt např. ostatky různých světců, dva trny z Kristovy koruny, mléko Panny Marie apod. vzácnosti...

Jeden trn prý je i v horním křížku Svatováclavské koruny, ověřit to ale nejde, protože ho nelze nikterak otevřít, trn je uschován uvnitř, snad zapuštěný pod modravě průhlednou kamejí s rytinou Ukřižovaného Krista, takže se lze pouze spoléhat na latinský nápis, který sděluje, že "Zde je trn z koruny Páně".

Karel IV.

Skláním se před umem středověkých brusičů a zlatníků, i před Karlem IV. Smekám hluboce před jeho státnickým uměním, on vládl tak, aby se jeho sláva až hvězd dotýkala nejen ve středověku, ale i mnoho století po jeho smrti... Však to také byl, kromě císařského titulu, navíc král čtyřnásobný.

Lví podíl na jeho rozhodování jistě měl také jeho dvorní hvězdář Havel, protože svoje osudy si lidé neřídí jen sami dle svých představ, již Karel IV. dobře věděl, co to je třeba pokora...

Buďme hrdi na to, z čeho jsme vzešli a těšme se na to, kam se dostaneme, bez ohledu na to, co cestou prožijeme, co za hlupáky potkáme a o co vše tím budeme ochuzeni. Naděje vždy umírá poslední. Škoda, že místo současných politiků v televizi raději častěji neukazují ty naše úžasné korunovační klenoty, nedozírné historické a duchovní hodnoty...


Čekali jste od této stránky jiné informace? Jo, kamarádi, nejlepší "klenoty" jsou ty, uchovávané ve Vašich srdcích, sebevíce drahých kamenů Váš život neudělá "bohatším", klidnějším a spokojenějším, to zásisí na jiných věcech.

Zde pouze připomínám existenci těch klenotů, koho téma zaujalo, může použít odkazy dole.


Koruna císařů Svaté říše římské


Koruna císařů Svaté říše římské

Vedle zde na začátku uvedených českých korunovačních klenotů také ještě existují korunovační klenoty Svaté říše římské, což se občas možná i plete, takže tato stránka Vám v tom konečně udělá jasno a ještě se současně budete moci pokochat pohledem na další klenotnický skvost s krásnými drahými kameny.

Však je také tato koruna přiřazována k nejvzácnějším evropským památkám středověkých zlatníků a klenotníků. Posázená je stovkami perel, přírodními i umělými, paletu doplňují zelené smaragdy, červené granáty, modré safíry, část je tvořena náboženskými výjevy ze smaltu...


Vlastní koruna císařů Svaté říše římské je na horním snímku (Public domain), na fotografii trošku níže pak můžete obdivovat říšské korunovační jablko (Public domain).

Panovnické insignie pro korunovaci císařů Svaté říše římské (od r. 906 do r. 1806) se dnes nalézají na třech místech. Prvním je dómská pokladnice v Cáchách, kde jsou uloženy korunovační evangeliář, meč, zvaný sv. Karla Velikého a Svatoštěpánskou burzu.

Druhé místo, Vídeňská klenotnice, pak hostí druhý, tzv. ceremoniální meč a soubor říšských svátostin (= relikvií v gotických relikviářích). Z těchto svátostin je pouze jedna relikvie z ubrusu Poslední večeře Páně v křišťálové konvici, která obohacuje Svatovítský poklad v Praze (je vystavena v kapli Sv. Kříže na Hradě).

Koruna vždy byla viditelným odznakem světské a duchovní moci panovníků, ale až po korunovaci se stali právoplatnými císaři. Žádný středověký panovnický rod si ovšem nedokázal zajistit dědičné právo na ni, korunovace císaře byla až do raného novověku jen záležitostí papežské milosti. Karel V. pak byl posledním panovníkem, který byl roku 1530 korunován papežem.

Jak se střídaly panovnické rody, tak s nimi také po Evropě putovaly tyto korunovační klenoty. Karel IV. je získal v roce 1350, převezl je do Čech z Mnichova. Tyto skvosty byly uchovávány nejprve v kostele sv. Víta na Hradě, po korunovaci na císaře r. 1355 (v Římě), pro ně nechal postavit hrad Karlštejn, aby měly svoje stálé a hlavně bezpečné místo.

O to, aby se říšské klenoty staly svátostinami, o to usilovali císaři až někdy od 12. století. V Českém království se o to zasloužil císař Karel IV., který doplnil korunu o další relikvie, jako jsou Svaté kopí setníka Longina, řetězy z okovů sv. Petra, tříska z Kristových jesliček, ostatek z paže sv. Anny, jeden zub a tkanina z pláště sv. Jana Křtitele a další relikvie pak byly uloženy i v korunovačním kříži.

Říšské korunovační jablko

Král Karel jí byl, se souhlasem papeže, s velkou slávou korunován 5. dubna r. 1355 v Římě, aniž by o její udělení musel vést nějaké vysilující bitvy či války... Stačily mu, na rozdíl od mnoha jiných, pouze jeho státnické a diplomatické umění. Dveře k budování významné evropské velmoci, centra vzdělanosti, vědění i umění, tím měl široce otevřené.

Po své císařské korunovaci (korunována byla i jeho manželka Anna Svídnická) potom začal český král Karel užívat "císařské" jméno s dodatkem "čtvrtý", a tak se zrodil světově uznávaný Karel IV.

Teprve v raném novověku, když post císaře začal ztrácel na významu, se Habsburkům nakonec podařilo zajistit si dědičnost úřadu. Od r. 1438 byl císařem Sv. říše římské, národa německého, nepřetržitě tedy právě rod Habsburků (jen s jednou výjimkou).


Na popud Karla IV. bylo zavedeno pravidelné konání poutí, konajících se vždy první neděli po Velikonocích. Jejích součástí se stalo vystavování „svatých ostatků“ věřícím z lešení, nalézajícího se u kaple Božího těla, postavené na Dobytčím trhu (dnešním Karlově náměstí) na Novém Městě pražském.

Tyto svátostiny nechával Karel IV. každoročně přivážet ze dvou míst, a to z chrámu sv. Víta na Hradě a z Karlštejna. Praha, tím že zde byly tyto skvosty, se tak stala dočasným hlavním městem celé říše.

Z Karlštejna byly klenoty převezeny, na počátku husitských válek roku 1421, na příkaz Karlova syna Zikmunda, nejdříve na hrad Visegrád do Uher a roku 1424 je nechal přemístit do Norimberku, odkud, aby byly uchráněny před napoleonovým vojskem, byly v říjnu r. 1800 odvezeny přes Pasov do Vídně, kde po rozpadu říše roku 1806 i zůstaly.

Ve 20. století jí bohužel hrozilo nebezpečí velice reálné, to když v noci, z 29. srpna na 30. srpna 1938, nechal Hitler všechny říšské korunovačními klenoty tajně přemístit z Vídně zpátky do Norimberka, kde byly uloženy v bunkru (aby byly chráněny před nálety), v norimberském Burgbergu.

V okamžiku, kdy se americké jednotky k městu blížily, byly potají přeneseny a zazděny do stěny bunkru dalšího, naštěstí je ale Američané objevili, a tak v lednu roku 1946 byly všechny říšské korunovační klenoty vráceny opět do Vídně, kde jim je dnes domovem Světská klenotnice ve vídeňském Hofburgu.

A opět platí, že tímto článkem je existence této korunovační koruny pouze připomenuta, detaily lze nastudovat z odkazů zde dole.

A vůbec, víte, že když římští císařové nosili jako odznak své moci vavřínové věnce, později pak zhotovované i ze zlata, tak vlastně latinským označením corona (= věnec) položili základ názvu všech insignií evropských králů?

Kristův trnitý věnec je vlastně jakousi Římany nasazenou "ponižující" obdobou císařského vavřínu, takže koruny králů v době křesťanství jednoznačně ukazují na spojitost s trnovou korunou Kristovou a pro tu Svatováclavskou, která jeden takový trn dokonce obsahuje, to platí dvojnásob.




Externí odkazy:

Zdroj textu a další informace: www.cs.wikipedia.org >>> výrazy "České korunovační klenoty, Korunovační klenoty Svaté říše římské"

Zajímavé jsou Ztráty a nálezy českých korunovačních klenotů

Zdroj fotky Svatováclavské koruny

A ještě jednou korunovační klenoty + zdroj fotky interiéru Korunní komory

Zajímavosti o korunovačních klenotech

Novinky o kamenech v korunovačních klenotech

Detailnější informace o kamenech v korunovačních klenotech

Detailnější informace o Karlu IV.

Daší informace o Svatováclavské koruně.



Stránka G 090 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 092


Důležité informace:

Nabídka:

Speciální informace:

Na zemi a pod Zemí:

Mezi nebem a Zemí:

Doporučujeme:

Výměna odkazů:

............................... zc.tsop@bm-oegnim   ...............................
Napsat


Copyright © Všechna práva vyhrazena. Pravidla použití fotografií a textů.

WebZdarma.cz