Mineralogický klub

při DK v Mladé Boleslavi. Netradiční, ale seriózní :-)

Netradiční Mineralogicko-geologická stezka zajímavostí

Geologická stezka zajímavostí G 028.

Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)

Patronem stezky je (viz soutěž)

Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.

Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.

Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.


Kamenný obelisk, kámen Ben-ben (Benben)


Obelisk se dá považovat, hned za pyramidou, za jeden ze symbolů staroegyptské kultury. Jedná se o kamenný čtyřhranný sloup, který se směrem nahoru postupně zužuje, s vrcholem zakončeným jehlanem, který se nazývá pyramidion, pro větší efekt pokrytý deskami z mědi, ale bývaly i zlaté.

Oba ty názvy jsou původu řeckého, tvůrci obelisků je v hieroglyfech nazývali tekhen (techen) (jak se to ale vyslovovalo, to se můžeme jen domnívat, protože hieroglyfy neznají samohlásky, jen tzv. polosamohlásky A, i, j, a) a pro horní část obelisku, Řeky nazývanou pyramidion, používali staří Egypťané označení benben (ale stejně označovali i vrcholky všech pyramid).

Obelisky se začaly objevovat ve Střední říši, a to většinou v párech, před vstupními branami chrámů, tvořených většinou dvojicí monumentálních pylonů, nebo případně hrobových komplexů. Nejstarší vznikaly již v období 5. dynastie (2563 až 2423 př. Kr.). Nejvyšší obelisky měřily až třicet metrů a vážily několik set tun.

Materiálem pro jejich výrobu byla růžová žula, těžená v lomech u Asuánu, kde dodnes např. leží jeden takový prasklý a nedokončený obelisk, který pochází pravděpodobně z 18. dynastie. Dlouhý je 41,75 metru a váží 1 168 tun, což jsou čísla až neuvěřitelná, protože nestačilo jen vylomit takový blok žuly ze skalního masivu, ale musel se i vyhladit, pak vyzdobit, dopravit na místo určení a nakonec i vztyčit, a to je velmi nesnadný úkol i v naší době.

Z jednoho nápisu z 18. dynastie se např. dovídáme, že zhotovení zdaleka ne takového obelisku, jeho doprava z Asuánu do Théb a následné vztyčení trvaly sedm měsíců. To muselo docela přijít líto, když jim tenhle skoro před dokončením prasknul...


Ve starověkém Egyptě byl znám také kámen Benben (Ben-ben). Šlo o posvátný kámen, snad nějaký meteorit, který byl umístěn v hlavním centru slunečního kultu, v chrámu boha Ré, ve městě, které Egypťané nazývali Iun (a Řekové Heliopolis, tj. "město slunce"), nalézající se na sv. okraji dnešní Káhiry, ve čtvrti Matarija, známé je ale i jako v bibli popisované město On.

Existenci tohoto kamene ovšem uvádějí jen náboženské texty, archeologové ho nikdy nenašli (takže to nemusí být ani "kámen", ale také cokoliv jiného, obdivu hodného) a můžeme se tedy i jen domnívat, že mohl symbolizovat počáteční pahorek Benben, který se dle představ starých Egypťanů vynořil jako první z pravodstva a na němž pak vznikl veškerý život, přičemž za stylizované napodobení benbenu je považován právě obelisk.

Zde jsou větší detaily tohoto mýtu o stvoření světa a života na něm. (externí odkaz).

Obelisky ovšem plnily, kromě funkce náboženské, také roli architektonickou, případně oslavnou, takže bývaly hojně popsány různými hieroglyfickými nápisy, oslavujícími tedy nejen uctívané božstvo, ale i jméno panovníka, který dal příslušný obelisk vytvořit a vztyčit. Příležitostí k tomu často býval např. svátek "sed", který se slavil, když měl král za sebou třicet let svého panování.

A nešlo o slavnost jen tak ledajakou, pro další setrvání panovníka "ve funkci" měla ohromný význam, protože součástí obřadu byl rovněž běh, který dokazoval fyzickou zdatnost panovníka a tedy i jeho schopnost dál vládnout. Kdo ví, jak by své "funkce" obhájili třeba členové mnohých vlád socialistických, ale mnohdy i těch dnešních...


Mnoho obelisků bylo z Egypta odvezeno do celého světa, mezi těmi, více či méně dobrovolně přemístěnými, je také nejvyšší dochovaný tzv. Lateránský obelisk, vysoký 33 metrů a vážící 455 tun. Původně ho nechal vztyčit Thutmose III. na oslavu boha Amon-Re v Karnaku, kde představoval nejvyšší bod tohoto chrámového komplexu, ale ve 4. století našeho letopočtu byl přemístěn do Říma (na náměstí svatého Jana Lateránského).

V Římě je nyní obelisků nejvíce na světě (mimo Egypt), minimálně 13. První dva přivezl císař Augustus, další získali císaři po něm následující, takže zde najdete třeba i obelisk Vespaziánův atd., atd.

Je štěstí, že alespoň obelisk královny Hatšepsut, panovnice 18. dynastie, vysoký necelých 30 metrů a vážící "jen" 323 tun, v Karnaku již více než 3 400 let, ke slávě této panovnice, stále ještě ční.

Další, tzv. Theodosiův obelisk, původně zhtovený pro faraona Thutmose III., kerý stával v Deir el Bahri, najdeme na Hipodromu v Istanbulu, kam byl přemístěn v roce 390. Původně byl 60 m vysoký a vážil kolem 800 tun, ale dnes je vysoký jen 20 metrů a váží 300 tun. To asi ti turisti, nic nenechají na pokoji, ten uloupne kousek, tamten taky...

V 19. století zase např. Muhammad Ali, tehdejší vládce Egypta (a autor myšlenky vytvoření Egyptského muzea v Káhiře), daroval jeden z dvojice obelisků zdobících velký chrám v Luxoru králi Ludvíku Filipovi a v r. 1836 byl pak tento 27 metrů vysoký obelisk vztyčen v Paříži na Place de la Concorde, na místo, kde před tím stála gilotina, pod níž padlo více než 1 000 hlav, včetně takových osobností, jako byl král Ludvík XVI., Marie Antoinetta, hraběnka du Barry, Danton a Robespierre...

Obelisky z Alexandrie, které původně stály v Heliopoli, skončily v Londýně (na nábřeží Temže) a v New Yorku (v Central Parku).




Externí odkazy:

www.ingema.net, článek "Egyptské obelisky", autor Lumír Pecold.

masch.blog.cz

cs.wikipedia.org

Encyklopedie Leccos



Stránka G 027 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 029


Důležité informace:

Nabídka:

Speciální informace:

Na zemi a pod zemí:

Mezi nebem a Zemí:

Doporučujeme:

Výměna odkazů:

............................... zc.tsop@bm-oegnim   ...............................
Napsat


Copyright © Všechna práva vyhrazena. Pravidla použití fotografií a textů.